Prevence proti vzniku plísní v domácnosti – pokračování

Žijeme v době, kdy se většina uživatelů domácností snaží ušetřit výdaje za topení. Mnohdy si myslíme, že šetříme a proto v chladných měsících roku nesprávně domácnosti vytápíme a nedostatečně větráme. Tato dobře míněná snaha o úspory se často míjí účinkem a napáchá vice škody než užitku.

V případě, že domácnost nesprávně vytápíme a špatně větráme, vystavujeme tak všechny uživatele domácnosti zdraví škodlivému prostředí v domácnosti a nebezpečí vzniku nežádoucích plísní. Plísně zpravidla působí škody na stěnách domácnosti, na nábytku a ohrožují zdraví osob žijících v domácnosti. „Vydýchaný vzduch“ uživatelům domácnosti škodí po zdravotní a kondiční stránce. Nejobvyklejší a prvotní zdravotní problémy způsobené přítomností plísní v domácnosti jsou záněty sliznic, alergie a nemoci dýchacích cest, kterými mohou být postižení členové domácnosti. Nejvíce ohroženou rizikovou skupinou jsou děti, u kterých se buduje imunitní systém a staří nebo nemocní lidé.

Správně topit a správně větrat v chladných měsících roku, to není pouze práce s termostatem topení a klikou od okna. Je to trochu složitější. Hlavní zásady prevence proti vzniku plísní se pokusím objasnit v následujících informacích. Informace jsou mnohdy zjednodušené ve snaze ulehčit jejich pochopení. Tyto informace jsou volným pokračováním preventivních opatření popsaných v aktualitě ze dne 07.01. 2016:

http://www.ensan.cz/aktuality/preventivni-opatreni-proti-vzniku-plisni-v-obytnych-prostorech/

Pojednáváme o situaci v chladných měsících roku (cca říjen až duben), kdy se v domácnosti obvykle topí. V chladných měsících roku jsou obvodové stěny domů a bytů chladné. Plísně v domácnosti vzniknou pouze tam, kde je vlhko. Dá se říci – kde je vlhko, tam jsou plísně – kde je suchu, tam plísně nejsou. Plísně v domácnosti obvykle začínají vznikat při relativní vlhkosti vzduchu vyšší jak 65%. V chladných měsících roku ve správně větraných místnostech domácnosti by měla být dlouhodobá relativní vlhkost vzduchu mezi 35% a 55%, ne vyšší.

Dospělý člověk vydá ze svého těla během jedné noci až 1,5 litru vody ve formě vodních par. Další běžné zdroje zvyšování relativní vlhkosti vzduchu v domácnosti jsou například vaření, sprchování, praní a sušení prádla, květiny v domácnosti. Dá se tvrdit, že jedna čtyřčlenná domácnost vyprodukuje denně mezi 12 až 20 litry vody a toto množství by mělo být pohlceno vzduchem v domácnosti. Prvním příznakem nežádoucí nadměrné relativní vlhkosti vzduchu je rosení oken. Na signál ve formě tvorby kapiček vody na oknech (vodní páry se na chladném povrchu okna mění v kondenzát) by jsme neměli čekat. To je již zpravidla již pozdě, protože za těchto podmínek existuje vysoká relativní vlhkost vzduchu a začínají se tvořit plísně – kde je vlhko, tam je plíseň.

Třináct doporučení správného topení a větrání jako prevence
proti vzniku plísní v domácnosti

1/

Za ideální teplotu vzduchu v domácnosti je považována teplota mezi 18 a 22 stupni Celsia

Z hlediska nákladů na topení je úspornější udržovat konstantně a dlouhodobě ve všech obytných místnostech domácnosti teploty v rozsahu mezi 18 a 22 stupni Celsia, než nechat místnosti nehospodárně vychladnout pod 18 stupňů Celsia a následně místnosti znovu vytápět na ideální teplotu vzduchu. Špatná hospodárnost se dá přirovnat ke vyšší spotřebě auta, když řidič auta jede způsobem „brzda – plyn“ v porovnání s úspornou plynulou správnou jízdou.

Teplý vzduch je schopen do sebe uložit více vodních par v porovnání se studeným vzduchem.

Když během dne udržujeme například v ložnici chladnější vzduch ve srovnání s ostatními místnostmi v domácnosti tím, že zavřeme dveře do ložnice, tak po otevření dveří do ložnice „vletí“ teplý vzduch obsahující více vodních par do ložnice. Teplý vzduch obsahuje více vodních par než studený vzduch. Tato situace je nebezpečná v tom, že se na chladných stěnách, stropu, v rozích nebo na chladném nábytku ložnice vysráží vodní pára do formy kondenzátu/vody. Tento jev nemusí být ani patrný lidským okem. Je to totožný jev, jako když v parném létě vyndám láhev piva z lednice a láhev se v mžiku orosí – vlhkost obsažená v teplém vzduchu zkondenzuje na chladném povrchu pivní lahve. V podmínkách domácnosti stoupá riziko vzniku plísní na stěnách, stropu, v rozích nebo na nábytku – kde je vlhko, tam jsou plísně.

Správně fungující a ideálně nastavené termostatické ventily ústředního topení pomáhají správně topit. Sami měří a regulují teplotu topení. Je tedy zbytečné tyto ventily zavírat a otevírat. Správné ventily fungují automaticky a správně.

Vytápění místnosti s velmi teplým (vlhkým) vzduchem si vyžaduje více nákladů na vytápění než vytápění místnosti s ideální teplotou vzduchu. K ohřátí teplého (vlhkého) vzduchu například o 4 stupně Celsia potřebují více energie než k ohřátí studeného (suchého) vzduchu o 4 stupně Celsia.

2/

Čerstvým chladným vzduchem větrat několikrát denně – udělat v domácnosti průvan, otevřít okna a dveře místností na 5 až 10 minut

Vlhký teplý vzduch v domácnosti se musí pokud možno všechen vyměnit za chladný „suchý“ vzduch obsahující málo vlhkosti. Touto výměnou vzduchu dosáhneme i odvodu škodlivin obsažených v původním vlhkém teplém vzduchu. Nebát se tepelných ztrát docílených větráním. Tepelné ztráty docílené větráním jsou v rámci celé tepelné bilance domu malé a dá se říci vzhledem ke zdravotním aspektům bydlení nepodstatné. Před větráním mají v sobě naakumulované teplo zdi a zařizovací předměty v domácnosti. Rychlým větráním (průvanem) se nestačí naakumulované teplo ze zdí a zařizovacích předmětů podstatným způsobem odčerpat.

Požadovanou rychlou výměnu vzduchu nedosáhneme větráním pomocí otevření oken do polohy „ventilačka“ nebo okenními větracími štěrbinami. Při dlouhodobém větrání domácnosti polohou okna „ventilačka“ se nežádoucím způsobem dlouhodobě ochlazuje okolí okna. Okolí okna (okenní ostění, rámy ...) je chladné a na jeho površích kondenzují vodní páry z teplého odváděného vzduchu (kde je vlhko, tam jsou plísně) a v okolí okna vznikají nežádoucí plísně. Navíc bývá zvykem, že pod okny jsou umístěny radiátory.

Z radiátorů jako zdrojů tepla stoupá teplý vzduch vzhůru k oknu a v případě dlouhodobě otevřeného okna v poloze „ventilačka“ uniká podstatná část teplého vzduchu od radiátoru ven z prostoru domácnosti. V tomto případě jsou tepelné ztráty podstatné. Stručně – v chladném období roku nevětrejte oknem v poloze „ventilačka“.

3/

Při chladném a sychravém počasí v chladných měsících roku často větrejte

Tento požadavek se zdá být nelogický, ale z hlediska stavební fyziky je správný.

4/

Používejte pokojový vlhkoměr a pokojový teploměr – kontrolujte stav vzduchu v interiéru domácnosti

V chladných měsících roku se vyplatí průběžná kontrola relativní vlhkosti vzduchu a teploty vzduchu v domácnosti. Pomocí této kontroly a správného topení udržujte v domácnosti relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 35% až 55% a teplotu vzduchu mezi 18 a 22 stupni Celsia. Když jsou překročeny limitní hodnoty, tak správně větrejte. Průběžné měření slouží jako signalizace potřeby kdy a jak dlouho správně vyvětrat.

Typy na integrované pokojové měřáky vlhkosti a teploty vzduchu (viz bod 6 a 7 níže) najdete na:
http://www.ensan.cz/aktuality/pokojove-vlhkomery-doporucene-certifikovnym-inspektorem-nemovitosti/

5/

V domácnosti vytápějte, větrejte současně a rovnocenně všechny místnosti, i málo používané místnosti

V případě, že nebudete v chladných měsících roku přímo vytápět málo používané místnosti a přímé vytápění nahradíte „vytápěním teplým vzduchem ze sousedních místností“, tak brzy neodvratně zjistíte v nevytápěné místnosti přítomnost vlhkosti a plísně.

6/

Nová okna jsou obvykle těsnější než okna původní – častěji větrejte, nainstalujte pokojové měřáky

Původní stará okna byla obvykle málo těsná a umožňovala přirozenou kontinuální výměnu vzduchu pomocí netěsností oken. Nová okna jsou ale těsná.

7/

Po dodatečném zateplení obvodového pláště domu pomocí kontaktního zateplovacího systému – častěji větrejte, nainstalujte pokojové měřáky

Všechna dodatečná zateplení fasády domu formou nalepením izolantu na fasádu významným způsobem zabrání „dýchání“ obvodového pláště domu – je téměř jedno zda se jedná o izolant z polystyrénu, děrovaného polystyrénu nebo kamenné vlny. Systém izolantu přilepeného na fasádu brání vlhkému teplému vzduchu v průniku přes zdivo obvodového pláště. Vlhko potom „zůstává v domácnosti“ hlavně v chladných měsících roku.

8/

Kontrolujte a čistěte filtry u ventilátorů v koupelně, na WC a u kuchyňských digestoří

Správně fungující nucený odvod vzduchu z koupelny, WC a kuchyňská digestoř jsou předpokladem prevence proti vzniku plísní v domácnostech.

Výměnou a čistěním filtrů ventilátorů pomůžete správné výměně vzduchu v domácnosti. Používejte odtahové digestoře (vzduch z digestoře se odvádí potrubím mimo domácnosti zpravidla do exteriéru). Nepoužívejte recirkulační digestoře (vzduch z digestoře se neodvádí mimo domácnost).

9/

Velké kusy nábytku (skříně, sedačky ...) neumisťujte bezprostředně do blízkosti vnitřní stěny obvodového pláště domu a k vnitřním stěnám tvořící stěny schodiště s chladným vzduchem

Výjimka muže být v případech, kdy je vzdálenost nábytku od těchto vnitřních stěn minimálně 10 cm a nábytek je na nožičkách vysokých cca 10 cm. Potom je umožněna cirkulace teplého vzduchu za a pod nábytkem. Teplý vzduch potom svou cirkulací kontinuálně ohřívá povrchy vnitřní stěny. Stěny potom nejsou studené a je na nich vyloučeno riziko nežádoucí kondenzace vzdušné vlhkosti interiérového vzduchu.

10/

Vyvarujte se umísťování velkých kusů nábytku do rohů místností v případě, kdy je roh místnosti tvořen obvodovým pláštěm domu

Právě rohy místností tvořené svislými stěnami, podlahou a svislými stěnami, stropem a svislými stěnami jsou náchylné ke tvorbě plísní. V rozích zpravidla dochází k tzv. tepelnému mostu a povrch stavební konstrukce je v místech tepelného mostu studený, náchylný ke kondenzaci vzdušné vlhkosti a tím ke vzniku plísní. Dbejte o to, aby místy tepelných mostů mohl dostatečně cirkulovat vzduch z místnosti. I záclony, závěsy nebo nevhodné provedení vnitřních okenních parapetů mohou být brzdou správného proudění vzduchu v místnosti a tím potenciálním nebezpečím vzniku plísní.

Vyvarujte se vestavěných skříní umístěných svými „zády a boky“ přímo a v kontaktu s vnitřní stěnou obvodového pláště domu. Téměř stoprocentně budete mít časem problém s plísněmi vyskytujícími se ve skříních a obsahu skříní.

11/

Nepřikrývejte zdroje tepla určené k vytápění domácnosti nábytkem, záclonami, závěsy, zařizovacími předměty

Potom je zabráněno proudění teplého vzduchu po místnosti. Stoupají náklady na topení.

Nepřikrývejte termostatické ventily topení.

12/

V chladném období roku snižte vznik vodních par na minimum, nezatěžujte domácnost dlouhodobě vodními parami

V případě, že to nejde, tak:

• při vaření správně a vydatně větrejte
• po sprchování důkladně vysušte sprchovací kabinu, obklady kabiny a vyvětrejte
• nevypínejte topení v koupelně
• pokud možno nesušte vyprané prádlo v domácnosti
• přikrývejte akvária
• nepoužívejte zvlhčovače vzduchu
• květiny zalévejte s mírou, nepřelévejte je

V případě, že je nevyhnutelné sušit prádlo v domácnosti, zavolejte poradenskou linku STOP PLÍSNÍM:
+420 602 130 130, dostane se Vám rady „šité na míru“ Vaší konkrétní situaci.

13/

Snižování nákladů dodatečným zateplením – vždy se předem poraďte s expertem na dodatečné zateplení

V případě, že máte potřebu snižovat náklady na vytápění nejenom pomocí správného topení a správného větrání, ale také pomocí dodatečného zateplení, je dobré poradit se s expetem. Je jedno, zda se jedná o zateplení fasády nebo o realizaci zámyslu použít ze strany interiéru „zateplovací tapety nebo nátěry“ či jiné tepelně izolační desky. Při každém druhu dodatečném zateplení vzniká riziko vzniku nežádoucí vlhkosti mající za následek vznik plísní a tím i zdravotního ohrožení pro členy domácnosti. V problematice dodatečného zateplení domácnosti se můžete poradit na expertní lince: +420 602 221 220.

Co dělat v případě, když situaci neuhlídáte a v domácnosti objevíte plíseň?

Mohou nastat dvě základní situace – situace A nebo situace B:

Situace A = celkový rozsah plochy všech plísní v domácnosti je menší jak 0,5 m² (cca 70 cm x 70 cm)

Potom se můžete pokusit tento rozsah plísní odstranit svépomocí následujícím způsobem:

• místo postižené plísní namočte studenou vodou (například postřikem z postřikovací lahve)
• nikdy neodstraňujte plísně za sucha
• plísní napadené tapety, korkové obklad, obklady, dřevo atd. odstraňte
• místa napadená plísní polejte 70-ti procentním alkoholem a plísně po cca pěti minutách mechanicky odstraňte například oškrábáním – používejte gumové rukavice, intenzivně větrejte, pozor na otevřený oheň
• zbytky oškrábané plísně neprodleně vyneste mimo domácnost

Pozor – na savé podklady nepoužívejte chemické prostředky na bázi chlóru, jiné agresivní chemikálie nebo jedy. Jsou Vašemu zdraví škodlivé. Na savé podklady nepoužívejte Savo. Další informace o krátkodobém odstraňování plísní najdete na: http://www.ensan.cz/aktuality/poradna-odstranovani-plisni-kratkodobe-odstraneni-plisni/

V každém případě se doporučuje zjistit příčinu vzniku plísně a tuto odstranit – poraďte se na lince:
+420 602 130 130.

Situace B = celkový rozsah plochy všech plísní v domácnosti je větší jak 0,5 m² (cca 70 cm x 70 cm)

Potom se poraďte s odborníky. Jde již o zdraví členů domácnosti. Volejte linku +420 602 130 130.

Doporučení

• nejlepším řešením je profesionální odborné odstranění plísně, nic neriskujete z hlediska zdraví
• profesionál odstraní plísně beze zbytku (i zbytky plísní ohrožují zdraví)
• nechat si od odborníků zjistit a odstranit skutečnou příčinu vzniku plísní, jinak se vystavujete dalšímu zdravotnímu nebezpečí a nepříjemné situaci, že se plísně objeví opakovaně

V případě, že potřebujete jakkoli poradit, zjistit příčinu plísně, co dělat s větším rozsahem plísní, odstranit plísně o celkovém rozsahu větším jak 0,5 m² - zatelefonujte kdykoli na bezplatnou poradenskou linku STOP PLÍSNÍM: +420 602 130 130.

Tato aktualita ke stažení: Aktualita_5-2016-prevence_proti_vzniku_plisni_v_domacnosti_pokracovani.pdf

Ing. Jaroslav Zima