Preventivní opatření proti vzniku plísní v obytných prostorech

Správně větrejte

Základní pravidlo: studený vzduch je suchý vzduch, teplý vzduch je spíše vlhký. Z toho plyne, že je lepší větrat studeným vzduchem. To je obvykle brzy ráno, večer, v noci. To platí nejenom pro byty a pracovní místnosti, ale především i pro sklepy.

Správné větrání je krátké a intenzivní. Větrání bez vytvoření průvanu - mělo by se otevřít celé okno
na 10 - 15 minut, v zimě postačí 5 - 10 minut při vypnutém topení. Větrání s vytvořením průvanu - mělo by se otevřít celé okno na 4 - 6 minut.

Vzduch v místnostech se sice ochladí, ale po zavření okna se opět rychle ohřeje od vyhřátých zdí,
navíc suchý vzduch se ohřívá rychleji než vlhký.

Správné větrání by se mělo provádět ideálně 2x - 3x denně, a to intenzivně při plně otevřeném okně a ještě lépe s průvanem. Nejdůležitější je to při zvýšené vlhkosti, tzn. ráno v ložnicích (člověk průměrně vydýchá a vypotí 0,5 až 1 litr vody během spánku), při vaření v kuchyni (záleží na účinnosti digestoře) a v koupelně.

Nedoporučuje se větrat tzv. ventilačkou (doporučuje se používat až při venkovní teplotě nad +5 °C), pouštíme tím teplo zbytečně ven a stejně větrání není tak účinné. Naopak může dojít ke vzniku plísni na horním ostění okna.

Nepřítomnost přes den není žádný problém. Nejlepší je před opuštěním bytu důkladně vyvětrat. Zavřít okna. Nenechat klesnout teplotu vzduchu v místnostech pod +18 ^o C. Nenechávejte otevřená okna ve ventilační poloze – může hrozit nebezpečí vloupání.

Mikroventilace (která prakticky nemá skoro žádný účinek, jde spíše o marketingový tah) se v zimě nesmí používat vůbec, protože při průchodu vlhkého vzduchu může dojít k namrzání kování a tím k jeho poškození.

V létě větrejte sklep pouze tehdy, když je venku chladněji než ve sklepě.

Jak se zbavit vlhkosti v jednotlivých místnostech z koupání a vaření? Udělat průvan pomocí plně otevřených oken a dveří a odvětrat vše ven. Vše otevřít naplno, žádné okno v poloze ventilace, žádné napolo otevřené dveře. Vlhký vzduch z koupelny a kuchyně se nesmí dostat do okolních místností. Jinak teplý vlhký vzduch vytvoří kondenzát minimálně v chladných rozích okolních místností. Kde je voda, tam je plíseň.

Teplý venkovní vzduch při větrání sklepa v jarních měsících zpravidla způsobuje kondenzaci na chladných stěnách sklepa a zařízení sklepa. Lepší je větrat sklep během noci.

Jaká by měla být správná výměna vzduchu v místnostech určených k bydlení

To je určeno normami a směrnicemi, ale něco na tom je. Normy a směrnice doporučují takové hodnoty, které vám chrání vaše zdraví (nebolí hlava od vydýchaného vzduchu, nejsou problémy s vlhkostí ani s koncentrací kysličníku uhličitého, který vydechujeme ...). Zjednodušeně řečeno ... minimální množství výměny vzduchu
v metrech kubických za hodinu ... kuchyně 100 až 150, koupelna 50 až 90, WC 25 až 50. "Jak jste na tom"?

Udržujte správnou relativní vlhkost vzduchu

Vysoká relativní vlhkost vzduchu v interiéru má svůj původ zpravidla ve změně užívání nebo změně způsobu života v místnostech, v častém sprchování, sušení prádla v interiéru, velkém množství květin, v zateplení zdiva ... a špatném větrání.

Správná dlouhodobá relativní vlhkost vzduchu ve všech místnostech určených k bydlení je do hodnoty 55 %. Krátkodobě se může místnost od místnosti lišit, ale opravdu pouze krátkodobě. Pravidelně kontrolujte pomocí správného vlhkoměru relativní vlhkost vzduchu a podle toho organizujte výměnu vzduchu v místnostech větráním nebo jiným způsobem. V domech postavených přibližně do roku 1980 se musí v chladných měsících, kdy klesne venkovní teplota pod +5 ^oC, větrat již tehdy, když relativní vlhkost vzduchu přesáhne 50 %.

V chladných měsících se v interiéru žije zdravěji při relativní vlhkosti vzduchu mezi 45 % a 55 % (podle teploty v jednotlivých místnostech). Správný vlhkoměr je dobrým pomocníkem, když dá informaci, jak je venku a jak je uvnitř.

V místnostech můžete sušit prádlo, můžete mít hodně květin ..., ale zakupte si správný odvlhčovač vzduchu
a používejte ho. Pro tyto uvedené případy používejte kompresorové kondenzační odvlhčovače (například značky REMKO – spolehlivost, kvalita, tichý chod, pěkný design). Když nemáte odvlhčovač ... prádlo sušte
v bytě pouze při správné teplotě a vlhkosti vzduchu v bytě. Dveře a okna místnosti, kde se suší prádlo, mějte zavřeny a během sušení je na několik minut několikrát otevřete a udělejte průvan.

Udržujte teplotu vzduchu, která je pro vás příjemná

Platí zásada, že mezi jednotlivými místnostmi by neměl být teplotní rozdíl vyšší, jak 4 ^oC. Když potřebuji mít například v ložnici teplotu krátkodobě (přes noc) nižší, je nutno mít zavřené dveře do ložnice a zabránit tak nárazovému vnikání teplého vzduchu (teplý vzduch obsahuje více vlhkosti) do ložnice. Mohlo by docházet
ke kondenzaci vzdušné vlhkosti teplého vzduchu na chladném povrchu v ložnici.

Při jízdě autem stylem „brzda – plyn“ máte větší spotřebu pohonných hmot. Obdobně je to v případě,
že „zavíráte a otevíráte topení“ během dne. Z fyzikálního hlediska neuspoříte náklady na topení. Je lepší si zvolit „kompromisní teplotu“ a tuto konstantně udržovat, eventuelně „trochu přidat nebo ubrat“ v toleranci maximálně 4 ^oC.

Situace, kdy je v místnostech opakovaně teplo a potom chladno, zvyšuje náklady na vytápění.

V chladných měsících ve všech místnostech topte. Teplota vzduchu v místnostech by neměla trvale klesnout pod +18 ºC. V případě nutnosti mějte trvale uzavřené dveře od málo vytápěných místností.
Chladné místnosti jsou velice náchylné na vznik plísní.

Správně rozmístěte zařizovací předměty v místnosti

Nábytek umístěný ve vzdálenosti 5 až 10 cm od zdí umožňuje cirkulaci teplého vzduchu a tím zvyšování povrchové teploty zdí. To je dobrá prevence proti vzniku plísní.

Hlavně u starších staveb jsou obvodové zdi tvořící fasádu budovy značně studené. To není žádná stavební vada. To je dáno stářím budovy a materiálem, ze kterého byla budova postavena. Čím horší je tepelná ochrana obvodových zdí budovy a čím vlhčí je vzduch v interiéru, o to větší by měla být vzdálenost nábytku od těchto zdí. V extrémních případech i 20 cm, aby mohl cirkulovat teplých vzduch.

Rosení oken v chladných měsících

Když se vám rosí okna, tak jsou buď špatná okna, nebo špatné tepelné vlhkostní klima v místnosti. Nejjednodušší je poradit se s odborníkem, který řekne, zda je to okny, nebo způsobem užívání místnosti.

Priority z hlediska ochrany zdraví a hygieny

Plísně obvykle u člověka vyvolávají nejenom optickou nepohodu, ale často díky plísním trpí lidé alergiemi,
nebo problémy dýchacích cest díky kontaktu člověka se sporami plísní, které jsou zdravotně nebezpečné. Plísně jsou zdrojem vážných zdravotních problémů. Statistiky mluví jasně. Pozor u dětí. U dětí se v mládí buduje imunitní systém a při styku s plísněmi se budování systému značně deformuje. To si pak dítě s sebou nese celý život. Staří a nemocní lidé mají oslabený imunitní systém a jsou náchylnější k nemocem mající příčinu v plísních.

Hodně zjednodušeně řečeno ... plíseň je nebezpečná, když má barvu (zpravidla tmavou). Když je plíseň vybarvená, tak se z povrchu plísně uvolňují jedy a zdraví škodlivé organické látky. Potom ihned s plísní pryč.

Mně se osvědčil zdravotně nezávadný Odstraňovač plísní a spor redstone SUS, který je vyzkoušen Zdravotním ústavem. Protokolem Zdravotního ústavu je doložena účinnost a dezinfekční schopnosti SUS a jeho zdravotní nezávadnost. Jedná se o dražší prostředek (0,5 litru za cca 600 Kč), ale i zde platí - "za málo peněz, málo muziky".

Doporučení:

Nezávazné osobní doporučení - nepoužívejte přípravky na bázi chlóru. Přípravky na bázi chlóru zpravidla poznáte podle povinného označení na obalu – dráždivý, nebezpečný pro životní prostředí.

Například protiplísňový přípravek Savo je na bázi chlóru. Savo funguje jako prostředek proti plísni, ale hlavně opticky. Chlór okamžitě vybělí skvrny tvořené plísní. Zkuste se stříknout Savo na džíny …

Savo i jiné odstraňovače plísní obsahuje chlornan sodný. Pří aplikaci Sava postřikem to z hlediska našeho zdraví také není žádná hitparáda … sloučeniny chlóru – konkrétně chlornan sodný vylučuje po aplikaci
do vzduchu chloroform, který je toxický. Leptá sliznice našeho dýchacího ústrojí, ve vyšších koncentracích způsobuje ospalost, malátnost, bolesti hlavy ...

Savo má bohužel i další nevýhodu, o které se moc neví: Savo obsahuje chlornan sodný, který se po aplikaci rozkládá na chlorid sodný a vodu. Chlorid sodný (kuchyňská sůl) je silně hydroskopický (váže na sebe vzdušnou vlhkost a vodu z okolí aplikace). Kde je voda, tam je plíseň. Sebereme-li plísni vodu, přestane existovat. Cílem je tedy mít místo aplikace Sava následně suché.

Po aplikaci Sava proti plísním sice plíseň krátkodobě odstraníme, ale místo aplikace bude trvale vykazovat zvýšenou vlhkost a tím se následně vytvářejí ideální podmínky pro vznik nové plísně. Čím intenzivněji budeme Savo na postižené místo aplikovat, tím více bude vznikat chloridu sodného a vody, tím více bude místo mokré.

Ironie? Odstraňujeme plíseň protiplísňovým prostředkem, který nám po jeho aplikaci vytváří ještě příznivější podmínky pro růst plísně.

Je proto dobré zvážit, zda Savo proti plísním použít v případech, kdy se nám jedná o trvalé odstranění plísní. Savo proti plísním je prostředek osvědčený a dobrý pouze v případech nevyhnutelné nutnosti plísně odstranit krátkodobě a chránit tak jiné priority, jako je například lidské zdraví ... situace po povodních, hrozby epidemií ...

Obvykle při třetím použití Sava se stává až 30 % plísní na ploše proti Savu rezistentní – následovně odolávají očekávaným účinkům Sava.

Kde je vlhkost/voda, tam je plíseň. Bojujete-li s plísní, je důležité vědět, jaká je příčina vlhkosti a tuto příčinu odstranit. Využijte odborné poradenství zdarma po telefonu, nebo mailem.

Odborné poradenství zajišťuje: ENSAN s.r.o., Ing. Jaroslav Zima, +420602221220, moc.liamg@nasne.amiz , www.ensan.cz

Pro ty z vás, kteří chtějí problematiku poznat hlouběji, trochu teorie:

Praktický příklad vlivu tepelného mostu na vznik plísní:

Příčinou vzniku plísní je povrchová teplota místa budoucího vzniku plísně rovnající se teplotě rosného bodu (eventuelně teplotě rosného bodu +3 ºC = tzv., kritická teplota, kdy začíná vznikat plíseň) nebo nižší. Výsledkem jsou potom tepelné mosty. Tepelný most je porucha. Nežádoucím projevem tepelného mostu je plíseň.

Tepelné mosty jsou taková místa konstrukce, kterými je umožněn zvýšený únik tepelné energie z interiéru
do okolního prostředí. Tím dochází jednak k tepelným ztrátám, ale také často k poklesu vnitřní povrchové teploty pod hodnotu teploty rosného bodu/kritické teploty a následné kondenzaci vodních par na povrchu konstrukce.

Tepelná energie se šíří konstrukcemi vždy cestou nejmenšího odporu a množství energie, které prostoupí konstrukcí, je úměrné teplotnímu spádu. Podle směru prostupu tepla konstrukcí rozlišujeme vedení jednorozměrné**, týká se prostupu tepla v ploše, např. obvodovou zdí. Dále vedení dvourozměrné, k němu dochází v místě styku dvou dělících konstrukcí. A konečně vedení třírozměrné*, ke kterému dochází v rozích, tedy styku tří dělících konstrukcí (levá stěna, pravá stěna, podlaha). Je zřejmé, že pokud má tepelná energie možnost unikat z jednoho místa vnitřního prostoru více směry, její úbytek zde bude největší. Z toho vyplývá, že největší riziko snížení povrchové teploty pod hodnotu teploty rosného bodu bude hrozit právě zde.

Jižní roh obýváku – při teplotě vzduchu 22,50 ^oC + relativní vlhkosti vzduchu 47,80 % je teplota rosného bodu 10,90 ^oC => 10,90 ^oC + 3,00 ^oC = 13,90 ^oC je kritická teplota bodu, kdy vzniká plíseň. Hodnota 3 ^oC, která se připočítává, vychází ze zkušeností z praxe (místo je zpravidla zanesené prachem, nečistotami a jinými látkami, které na sebe vážou vodu). Termokamerou v rohu dole u podlahy naměřena povrchová teplota 12,90 ^oC, což je nižší než teplota kritického bodu = vzniká plíseň. Tzn. při popisovaných podmínkách byly vytvořeny podmínky pro vznik plísně v hodnoceném místě. Jedná se o tzv. třírozměrný tepelný most v místě podlahy a nad ní do výšky 30 cm.

Na obrázku níže vidíte průběh teplot v zateplených a nezateplených konstrukcích v letním a zimním období.

Ve většině stavebních konstrukcí dochází k určité kondenzaci vodní páry v nejchladnějších měsících roku. Kondenzace vlhkosti je pro všechny nezateplené konstrukce normální a většinou se zkondenzovaná vlhkost během zbytku roku vypaří. V každém vzduchu je určité % množství vodní páry. Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod, začne vodní pára kondenzovat. Jedná se o 100 % množství vodní páry, která začne při dané teplotě kondenzovat.

Např. v zimním období je vzdušná vlhkost v interiéru domu při teplotě +21 ºC mezi 50 - 65 %. V interiéru se tedy vytváří tlak vodní páry o velikosti 1200 - 1350 Pa, což odpovídá obsahu vody ve vzduchu v množství
9 -12 g/m3. V exteriéru při teplotě -18 ºC a relativní vlhkosti vzduchu 80 - 87 %, je částečný tlak vodní páry 120 - 150 Pa, to odpovídá přibližně obsahu vody ve vzduchu v množství 1 - 1,8 g/m². Rozdíl částečných tlaků vodních par je 1100 - 1200 Pa. To je tlak, kterým se vodní pára snaží protlačit stavebními materiály ven tak, aby došlo k vyrovnání částečných tlaků vodní páry. Dále je zajímavé, že vnitřní a vnější vzduch mají přibližně stejnou % vlhkost, ale venkovní vzduch je v mínusových teplotách velmi suchý a obsahuje až 10x méně vody než vzduch v interiéru. Tlačí-li se vodní pára z budovy přes stavební konstrukci ven, hrozí nebezpečí, že někde narazí na studené místo a začne tady docházet k její kondenzaci. Pokud v konstrukci zkondenzuje menší množství vodních par, které je schopné se v letních měsících a po zbytek roku zpět odpařit a kondenzace konstrukci nevadí, jde o aktivní bilanci vodních par, která je přípustná.

Takto opakovaně zvlhčovaná oblast ve zdivu (konstrukci) se nazývá kondenzační zóna (má zpravidla teplotu rosného bodu). U nezateplených stěn se kondenzační zóna pohybuje kolem jejich středu, u vnitřního zateplení se kondenzace nebezpečně pohybuje mezi vnitřní tepelnou izolací a vnitřním povrchem stěny (kondenzační zóna se posunuje směrem od exteriéru do interiéru). U vnějšího zateplení se kondenzační zóna posunuje do izolantu, tedy směrem od interiéru do exteriéru. (Zdroj: http://www.zatepleni-fasad.eu/vse-o-zatepleni/rosny-bod-a-kondenzace-vodni-pary/)

V případě, máme-li v interiéru umístěné zařizovací předměty (křeslo, sedačka, skříň, kuchyňská linka, vestavěné skříně ... a jsou-li skříně plné například ošacení ...) velice blízko, nebo těsně u stěny, která tvoří obvodové zdivo fasády, tak uměle vytvářím „efekt vnitřního zateplení“ a kondenzační zóna se pohybuje mezi zařizovacím předmětem a vnitřním povrchem stěny (kondenzační zóna je vtažena směrem od exteriéru do interiéru) . Zařizovací předměty umístěné blízko u stěny přebírají funkci tepelného izolantu. Zkondenzovaná vlhkost se zpravidla nestihne přes stěnu odpařit do vnitřního prostoru, protože zařizovací předměty jsou velmi blízko stěny. Mezi zařizovacími předměty a stěnou interiéru se hromadí vlhkost a začíná negativně ovlivňovat životnost zařizovacích předmětů (plísně), vlhkost konstrukce a vnitřní klima v domě a hygienické podmínky (spory, mykotoxiny, zápach ...). Nastává potom koloběh – zdivo je vlhké od kondenzátu. Vlhké zdivo má špatné tepelně izolační vlastnosti a tím klesá povrchová teplota stěny a vytváří se podmínky pro ještě mohutnější vznik kondenzátu. Stěna je dodatečně dotována dalším kondenzátem a zdivo je ještě více vlhké ... a tak pořád dokola.

A něco z praxe

Mým zákazníkům, kteří mne žádají o radu při odstraňování plísní, dávám obvykle za úkol, aby měřili během dne (pokud možno ve stejný čas) relativní vlhkost vzduchu a teplotu vzduchu v interiéru a exteriéru.

Uvádím několik příkladů významu malého snížení vlhkosti, které nás zbaví plísně:

1)
čas: 08,00 hod.
teplota vzduchu v interiéru ve ^oC: 17,50
relativní vlhkost vzduchu v interiéru v %: 75
> z výše uvedených údajů si vypočítám rosný bod, který má hodnotu ve ºC: 13,03
> potom kritická teplota (teplota, kdy vznikají plísně) je ve ºC: 16,03
teplota vzduchu v exteriéru ve ^oC: 0,0
relativní vlhkost vzduchu v exteriéru v %: 85
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně interiéru ve ºC: 13,60
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně exteriéru ve ºC: 1,20
závěry: vzniká plíseň
- povrchová teplota stěny v interiéru je nižší než hodnota kritické teploty = je vytvořen předpoklad pro vznik kondenzátu
- při výše udaných teplotách a relativních vlhkostech vzduchu v interiéru a exteriéru dochází u daného zdiva dané tloušťky ke vzniku kondenzátu na povrchu stěny v interiéru a tím i plísni

2)
čas: 17,00 hod.
teplota vzduchu v interiéru ve ^oC: 18,00
relativní vlhkost vzduchu v interiéru v %: 70
> z výše uvedených údajů si vypočítám rosný bod, který má hodnotu ve ^oC: 12,46
> potom kritická teplota (teplota, kdy vznikají plísně) je ve ºC: 15,46
teplota vzduchu v exteriéru ve ^oC: 3,00
relativní vlhkost vzduchu v exteriéru v %: 69
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně interiéru ve ºC: 14,7
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně exteriéru ve ºC: 4,00
závěry: vzniká plíseň
- povrchová teplota stěny v interiéru je nižší než hodnota kritické teploty = je vytvořen předpoklad pro vznik kondenzátu
- při výše udaných teplotách a relativních vlhkostech vzduchu v interiéru a exteriéru dochází u daného zdiva dané tloušťky ke vzniku kondenzátu na povrchu stěny v interiéru a tím i plísni

3)
čas: 22,30 hod.
teplota vzduchu v interiéru ve ^oC: 19,10
relativní vlhkost vzduchu v interiéru v %: 71
> z výše uvedených údajů si vypočítám rosný bod, který má hodnotu ve ^oC: 13,73
> potom kritická teplota (teplota, kdy vznikají plísně) je ve ºC: 16,73
teplota vzduchu v exteriéru ve ^oC: 0,20
relativní vlhkost vzduchu v exteriéru v %: 95
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně interiéru ve ºC: 14,9
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně exteriéru ve ºC: 1,5
závěry: vzniká plíseň
- povrchová teplota stěny v interiéru je nižší než hodnota kritické teploty = je vytvořen předpoklad pro vznik kondenzátu
- při výše udaných teplotách a relativních vlhkostech vzduchu v interiéru a exteriéru dochází u daného zdiva dané tloušťky ke vzniku kondenzátu na povrchu stěny v interiéru a tím i plísni

Jak zabránit vzniku plísně? Medicína je snížit POUZE vlhkost vzduchu v interiéru.

ad1)
čas: 08,00 hod.
teplota vzduchu v interiéru ve ^oC: 17,50
snížená relativní vlhkost vzduchu v interiéru v %: z hodnoty 75 snížena na hodnotu 60
> z výše uvedených údajů si vypočítám rosný bod, který má hodnotu ve ^oC: 9,67
> potom kritická teplota (teplota, kdy vznikají plísně) je ve ºC: 12,67
teplota vzduchu v exteriéru ve ^oC: 0,0
relativní vlhkost vzduchu v exteriéru v %: 85
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně interiéru ve ºC: 13,60
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně exteriéru ve ºC: 1,20
závěry: plíseň nevzniká
- povrchová teplota stěny v interiéru je vyšší než hodnota kritické teploty = není vytvořen předpoklad pro vznik kondenzátu
- při výše udaných teplotách a relativních vlhkostech vzduchu v interiéru a exteriéru nedochází u daného zdiva dané tloušťky ke vzniku kondenzátu na povrchu stěny v interiéru a tím i plísni

ad2)
čas: 17,00 hod.
teplota vzduchu v interiéru ve ^oC: 18,00
snížená relativní vlhkost vzduchu v interiéru v %: z hodnoty 70 snížena na hodnotu 60
> z výše uvedených údajů si vypočítám rosný bod, který má hodnotu ve ^oC: 10,14
> potom kritická teplota (teplota, kdy vznikají plísně) je ve ºC: 13,14
teplota vzduchu v exteriéru ve ^oC: 3,00
relativní vlhkost vzduchu v exteriéru v %: 69
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně interiéru ve ºC: 14,7
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně exteriéru ve ºC: 4,00
závěry: plíseň nevzniká
- povrchová teplota stěny v interiéru je vyšší než hodnota kritické teploty = není vytvořen předpoklad pro vznik kondenzátu
- při výše udaných teplotách a relativních vlhkostech vzduchu v interiéru a exteriéru nedochází u daného zdiva dané tloušťky ke vzniku kondenzátu na povrchu stěny v interiéru a tím i plísni

ad3)
čas: 22,30 hod.
teplota vzduchu v interiéru ve ^oC: 19,10
snížená relativní vlhkost vzduchu v interiéru v %: z hodnoty 71 snížit na 60
> z výše uvedených údajů si vypočítám rosný bod, který má hodnotu ve ^oC: 11,17
> potom kritická teplota (teplota, kdy vznikají plísně) je ve ºC: 14,17
teplota vzduchu v exteriéru ve  ºC 0,20
relativní vlhkost vzduchu v exteriéru v %: 95
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně interiéru ve ºC: 14,9
>vypočítám si povrchovou teplotu cihelné zdi tloušťky 40 cm na straně exteriéru ve ºC: 1,5
závěry: plíseň nevzniká
- povrchová teplota stěny v interiéru je vyšší než hodnota kritické teploty = není vytvořen předpoklad pro vznik kondenzátu
- při výše udaných teplotách a relativních vlhkostech vzduchu v interiéru a exteriéru nedochází u daného zdiva dané tloušťky ke vzniku kondenzátu na povrchu stěny v interiéru a tím i plísni

.... stačí pouze snížit vlhkost

Hodně zdaru při boji s plísněmi!

Když si nebudete vědět rady, rád poradím. moc.liamg@nasne.amiz , +420 602 221 220

Jaroslav Zima

Tato aktualita je ke stažení: Preventivní opatření proti vzniku plísní v obytných prostorech